Výkřik.

26. března 2012 v 17:42 | Bels |  Vlastní tvorba
Nevidím, neslyším, necítím,
nechci.

Tvoje oči, ústa, hlas,
zapomenu.

Nenávidím, miluji.

Nevím nic.

Bože, pomoc!

Vždyť tohle přece nejsem já... :(


 


Love you.

29. ledna 2012 v 20:51 | Bels Revenge |  Ostatní
Sleduji vločky, jak padají na zem,
možná jsem, možná ne, snad nejsem
blázen.

Mám k dispozici miliony slov v desítkách jazyků, mám pocit, že si s tebou můžu povídat celou věčnost, ale říct ti, že tě mám ráda, že bych s tebou chtěla strávit zbytek svého nicotného života, to nesvedu.

A když se podívám v zrcadlo,
co mě to proboha napadlo..
vidím jen půlku, jen necelou duši,
nevidím tebe.

Když tě vidím, srdce se mi rozbuší a zapomenu slova. Prosím, uvědom si, že to píšu tobě. Nevím, co říct, nemám co psát. Tvoje jméno tu však napsat nemohu.

Bels.

ONS III.

30. prosince 2011 v 20:22 | Bels Revenge |  ONS
Myslela jsem si, že je všechno v pohodě. Že už nikdy nezažiju stav, jaké jsem měla. Asi jsem se šíleně spletla, sama v sobě. Možná to bolí ještě víc, než kdybych se spletla v lidech, protože život mě naučil, že jim nemám věřit.

Memory part I.

17. prosince 2011 v 23:03 | Bels Revenge |  Vlastní tvorba
Bels se zbláznila.

Anulleine, vím, že si to budeš číst. Odpusť mi to. (Nevím, jestli víc to, že jsem z Tebe udělala starce, nebo to, že vzpomínám na svůj výcvik. Obojí ;))

Pro znalé mého života - jméno Meldonias bylo použito čistě náhodou, nemaje skoro nic společného s osobou přezdívanou Meldon.

A ano. Ano. Věřím na minulé životy. Vaše Bels.

Bez nadpisu.. ;)

27. listopadu 2011 v 12:50 | Bels Revenge |  deník
Jistě jste si všimli, že na blogu poslední dobou moc článků nepřibývá. Všem se vám omlouvám. Je toho v poslední době na mě moc a nevím ani jakým směrem se ubírají moje myšlenky. Často se uprostřed činnosti zakoukám do prázdna a ani nestíhám přemýšlet nad tím, nad čím přemýšlím.

Magratea

30. října 2011 v 21:52 | Bels Revenge |  Vlastní tvorba
Našla jsem svoje starší dílko, je to začátek nedopsané knížky. Zkoušela jsem tu psát trošku jiným stylem, než píšu obvykle. Osobně si myslím, že mi to moc nesedlo, no posuďte sami :)

Vaše Bels.

Dear friend..

30. září 2011 v 17:39 | Bels Revenge |  Vlastní tvorba
Drahý hřebíku na mé posteli.

Píšu Ti, protože jsi momentálně jediný, komu se mohu svěřit a nebude se mi smát, ani mu to nebude připadat nudné a od takové kravky jako já prostě nepřečítatelné.

Vrátila jsem se do stavu, ve kterém mi je všechno jedno, a přesto v něm nejsem. Nevím, co si mám o svých myšlenkách myslet, jsou jako puntíky na dece, kterou denně vídáš. Jsou barevné, přesto však černobílé. Nebo obráceně? Je mi smutno z toho, co jsem provedla, přesto mě to dělá šťastnou. Nevím, co se bude dít, chci to vědět, vlastně to vím docela přesně. Mám v hlavě zmatek, přesto však dokážu chodit se vzorně vytříděnými myšlenkami, stejně jako když maminka skládá vyžehlené kapesníky na hromádku.

Co mám dělat, jediný příteli? Byl jsi tady vždycky. Byl jsi tady když jsem brečela, i když jsem byla hodně šťastná a kdyby jsi z toho měl trochu víc rozumu, moji radost a smutek by jsi sdílel se mnou. Byl jsi tady, když ostatní odešli. Podle sociálních blábolů, ehm, věd, jsi můj jediný opravdový přítel. Tak proč mlčíš. Proč se na mě díváš jako na někoho, kdo nestojí ani za pohled. Vlastně.. díváš se na mě mýma vlastníma očima.

Nejsem sama. Já vím.

Mám tě ráda, kamaráde.

Tvá zmatená Bels.

Love hurts.

13. září 2011 v 17:42 | Bels Revenge |  Vlastní tvorba
Ne, nechtělo se mi nic veršovat. Tak jsem jenom moje myšlenky shlukla do nepřehledných slok..

Bels.

Je libo včeličku?

5. září 2011 v 20:45 | Bels Revenge |  Názory, zamyšlení
Ahoj děcka. :)

Tak se Bels zase jednou rozčilovala. Eurozóna jde do prdele, Řecku musejí půjčovat státy, které nemají ani na vlastní ekonomiku dostatek financí a na půjčku si musejí doslova půjčit (viz. Slovensko atp.) a slavná Evropská unie má miliony n to, aby je rozhazovala za píčoviny.


I live.

4. září 2011 v 11:57 | Bels Revenge |  Vlastní tvorba
Bels zdraví pozemšťany!

Jelikož za mnou přišla opět ta paní v černém a říkala, že by bylo fajn se zabavit psaním, tak jsem vymyslela básničku.

Zkusila jsem trošku jiný styl, než mám obvykle a troufám si říct, že to nedopadlo zas až tak hrozně.

Snad už jen podotknout, že originál dostal asi před pěti minutami Gabriel smskou, takže je jasné, pro koho je věnování. ;)


Kam dál